Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

Bhagavadgíta

Úvod

Bhagavadgíta (v dévanágarí: भगवद् गीता), v českém překladu „Píseň Vznešeného“, je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Její autoritu přijímají všechny hlavní hinduistické filozofické školy, nazývané také daršany. Je součástí rozsáhlého staroindického eposu Mahábhárata (kapitoly 25-42 knihy Bhíšmaparvan).
Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 l.př.n.l. Je rozdělena na 18 zpěvů (kapitol) a dohromady má 700 veršů. Podle tradice je nedílnou součástí Mahábháraty, jejíž děj …

číst více

Obsah

Bhagavadgíta začíná ve chvíli, kdy slepý král Dhrtaráštra žádá mou­drého Saňdžaju, aby mu vyprávěl, co se děje na bitevním poli Kurukšétra. Saňdžaja (žák Vjásy) je jasnovidný a jeho vyprávění prolíná celou Bhagavad­­gítu.
Hlavní téma
Hlavním téma­tem je rozhovor mezi Ardžunou a Kršnou uprostřed bitevního po­le (Kurukšetra). Ardžuna, přední bojovník pánduovců, zjišťuje, že v nepřátelské armádě je mnoho příbuzných a svěřuje se svému vozataji Kršnovi:
„ó Kršno, když vidím své vlastní příbuzné, chtivé boje, v bojovém seskupení, údy mi malátní, vysychá mi v ústech, …

číst více

Shrnutí zpěvů

Ardžunovy pochybnosti

Ardžuna žádá Kršnu, aby zajel s bitevním vozem mezi oba znepřátelené rody. Když vidí své příbuzenstvo, začne pochybovat a říká: „Je možné spáchat tak velký zlo­čin a zničit své vlastní příbuzenstvo v touze po moci a slávě? Není pro mě lepší vzdát se bez boje a dát se zabít neozbro­je­ný, než zabíjet příbuzné se zbraní v ruce?“

Jóga a vědění

Ardžuna se svěřuje Kršnovi se svými pochybnostmi. Kršna vysvětluje: „Jednej v souladu se svou vlastní dharmou a nepochybuj, protože …

číst více

1. Ardžunovy pochybnosti

1.1. – 1.1. Dhrtaráštr (slepý král, otec obou rodů) se ptá:
Pověz mi, Saňdžajo, co se děje a kdo je shromážděn na poli Kuruů (sto synů krále Dhrtaráštry), na poli dharmy, kde chtějí bo­jovat moji synové proti synům Pán­dua?
1.2. – 1.11. Armády připravené k boji
Saňdžaja (jasnovidný světec) vypráví: král Durjódhana (nejstarší z Kuruovců), prohlížející si vojsko Pánduovců (pět synů krále Dhrtaráštry) při­pra­vené k boji, přistupuje teď ke svému uči­teli Dró­novi (vojenský učitel obou rodů), oslovuje ho a říká: jen pohleď, můj učiteli …

číst více

2. Jóga a vědění

2.1. – 2.1. Saňdžaja vypráví:
K takto, soucitem, pochybnostmi a očima zakalenýma slzami trápenému Ardžunovi, promlouvá Madhúsudana (Kršna – přemožitel démona Madhú):
2.2. – 2.3. Kršna vysvětluje:
sklíčenost a nerozhodnost je Árji nedůstojná. Nevede do nebe a je ponižující, ó Ardžuno. Nepoddávej se zbabělosti, tato slabost srdce ti nesluší, ó syne Prthi, povstaň, ó hubiteli zla.
2.4 – 2.10. Pochybnosti nevyřešeny
Ardžuna říka: jak mohu v boji užít svých šípů proti Bhíšmovi a Drónovi, ó Madhusúdano, patří jim má úcta, ó Arisúdanó (Kršna – hubitel …

číst více

3. Dvě cesty k dokonalosti

3.1. – 3.2. Ardžuna říká:
Když považuješ vědění za nadřazené činnosti, ó Džanárdano, proč mě tedy vybízíš k tomuto strašnému jednání, ó Kéšavo. Těmto obojakým výrokům nerozumím a způsobují zmatek v mé mysli, vysvě­tli mi jednoznačně, jak dosáhnu toho nejvyššího blaha.
3.3. – 3.8. Dvě cesty k dokonalosti
Kršna vysvětluje: na tomto světě jsou mož­né dvě cesty, jak jsem již dříve říkal, ó bezúhonný; cesta vědění pro sánkhje (rozebírat kvalitu podle jejích základních elementů – puruša, prakrti, mahat, ahamkar, manas, indrijas, tanmantras, …

číst více

4. Tradice vědění

4.1. – 4.1. Kršna vysvětluje:
Toto učení jógy jsem sdě­lil Vivasvanovi (sluneční bůh), Vivasvan je sdělil Manu­­ovi (první zákonodárce) a Manu je sdělil Ikšvákanovi (praotec lidstva).
4.2. – 4.3. Ztráta vědění
Takto bylo vědění o józe postupně přija­to královskými světci. Ale postupem času bylo to­to vědění ztraceno, ó hubiteli zla. Toto prastaré vědění o józe, které bylo velmi dobře utajeno, nyní já sdě­­luji tobě, neboť jsi, se mi oddal a jsi můj pří­tel.
4.4. – 4.10. Zrození osvícených
Ardžuna říká: ty jsi se narodil později, …

číst více

5. Činnost v oddanosti

5.1. – 5.3. Činnost a nečinnost
Ardžuna říká: chválíš současně jógu, ale i zřeknutí se činnosti, ó Kršno. Vylož mi jasně, která z těchto dvou je lepší? Kršna vysvětluje: jak zřeknutí se činnosti, tak i činnost v józe vedou k osvobození. Ale z těchto dvou je činnost v józe nadřazená, zřeknutí se činnosti. Věz, že ten kdo nezná touhu ani nenávist je osvobozen a lehce se zbaví všech protikladů a pout, ó silnoruký, ten opravdu obětoval sama sebe.
5.4. – 5.6. Dvě …

číst více

6. Jóga a meditace

6.1. – 6.2. Sebeobětování
Kršna vysvětluje: Ten, kdo koná svou povinnost nezávisle na plodech činnost, ten je jógín a asketa, ne ten bez ohně a bez oběti. To, čemu říkáme sebeobětování, ó Pándavo, je jóga, protože nikdo se nestane jógínem, kdo se nezbavil proměn mysli.
6.3. – 6.9. Přímé poznání pravdy
Je řečeno, že činnost je prostředníkem sebe­obětování pro světce, který si přeje být jógínem; je řečeno, že ve stavu jógy je ztišení mysli prostředníkem. Je řečeno, že jenom ten, kdo není vázán …

číst více

7. Vědění a moudrost

7.1. – 7.3. Kršna vysvětluje
Vysvětlím ti, ó Pártho, jak mě bez po­chyb poznáš cvičením jógy, zaměříš-li mysl jenom na mě. Toto poznání ti úplně vysvětlím a přij­meš-li je za své, nebude nic víc na tomto světě, co může být poznáno. Mezi tisíci bytostmi je jen několik jedin­ců, kteří se snaží o dokonalost; mezi tě­mi­to snažícimi je možná někdo, kdo po­zná celou mou podstatu.
7.4. – 7.7. Nižší a vyšší podstata
Je osm vnějších projevů mé podstaty: země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, …

číst více

8. Nepomíjivost brahman

8.1. – 8.2. Ardžuna se ptá
Co je brahma (svrchovaný, nepomíjivý vesmírný princip, vnitřní podstata všeho), co je adh­ját­ma (vnitřní podstata sama sebe), co je karma, co je adhi­bhuta (vnitřní podstata elementů) a co je adhidaiva (vnitřní podstata božských bytostí), ó Purušót­tamo (nejvyšší pán kosmu). Kde a jak vypadá sídlo adhijadžňa (vnitřní podstata obětních obřadů) v tomto těle, ó Madhúsudano (Kršna – vítěz nad démonem Madhú). Jak mo­hou asketi udržet vzpomínku na tebe v době odchodu?
8.3. – 8.4. Kršna vysvětluje
Brahma je …

číst více

9. Důvěrné vědění

9.1. – 9.1. Kršna vysvětluje
Toto důvěrné vědění ti vysvětluji, protože kladeš správné otáz­ky. Porozumění a přímý zážitek tě vy­svobodí z temnot (nevědomosti). Toto důvěrné vědění je královstvím všeho poznání.
9.2. – 9.10. Očisťující vědění
Je to nejvyšší intuitivní, přímé a očisťující vědění. Je v souladu s dhar­mou a je velmi lehké je zachová­vat. Je nepřístupné těm, kteří nevěří v tuto dharmu, ó hubiteli zla. Ti ke mně nepři­jdou a zůstanou stále v kolobě­hu zrodu a smrti. Všechny projevy tohoto světa existují ve …

číst více

10. Vyjevení vnějších projevů

10.1. – 10.1. Kršna vysvětluje
Vyslechni opět moje nejvznešenější slova, ó silnoruký, neboť přeji blaho tobě, který v nich nacházíš zalíbení.
10.2. – 10.7. Neprojevený zdroj
Ani andělé, bohové nebo maharši (velký věštec, velký rši, velký mudrc) ne­znají můj původ a moje vlastnosti, neboť já jsem zdroj z něhož jsou andělé, boho­vé a maharšis zrozeni. Ten, kdo mě poznal jako nezrozeného ne­omezeného, svrchovaného světovlád­ce, ten smrtelník je vysvobozen od všech hříchů. Intelekt, vědění, vymamění z klamu, tr­pě­livost, pravdivost, sebeovládání, duše­v­ní klid ale i …

číst více

11. Zjevení kosmické podoby

11.1. – 11.4. Nepomíjející podstata
Ardžuna říká: Toto hluboké a utajné poznání sama sebe, které jsi mi odhalil, rozptyluje temnotu mé nevědomosti. Vysvětlil jsi mi podrobně všechno o zro­du a zániku všech bytostí, ó vládče s loto­sovýma očima, i o své nezměrné velkole­posti. Vysvětlil jsi mi všechno o átma, ó svr­chovaný pane, avšak odhal mi i svou božskou podobu, která září silou, ctností a nádherou, ó svrchovaný Purušo (duchovní podstata kosmu, universální bytí). Jestli je možné, snést tento pohled, ó pa­ne, …

číst více

12. Jóga a oddanost

12.1. – 12.5. Pokročilost ve vědění
Ardžuna se ptá: kdo je pokročilejší ve vědění jógy? Ti oddaní, kteří tě neustále uctívají, nebo ti, kteří tě vidí jako nepro­jeveného a nehynoucího boha. Kršna odpověděl: ti, kdo svou mysl za­mě­ří na mě, jsou mi oddáni v pevné víře a neustále mě uctívají, pokročili ve vědě­ní jógy nejvíce. Ale i ti, kteří jsou oddáni mé nehynoucí, ne­představitelné, neprojevené, všudypřítomné, nemyslitelné, neměnné, nehybné a věčné podo­bě a vidí mě ve všem se zaměřenou myslí, zkro­­cenými …

číst více