Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

Pataňdžaliho stezka

Úvod do královské jógy

Jednou z osvědčených cest mnoha generacemi Mistrů a praktikujících žáků se zárukou celistvého přístupu k sebepoznání a duchovní seberealizace je Pataňdžaliho stezka.  Je zde vše, celý život, celé bytí, jednota i harmonie. Je to precizně zpracovaný „metodický“ přístup a postup prověřený empirickou zkušeností. Pro podmínky adepta západního světa je to téměř ideální návod, jak uvést tradiční jógu do praxe každodenního života.
Pataňdžali uspořádal jógové pojetí v systém a položil metafyzický sámkhjový základ jógy, jak jí dnes známe a většinou praktikujeme. V …

číst více

I. JAMA – pravidla jednání a úmyslu

Jama v sanskrtu znamená sebeovládání, zdrženlivost. Velmi často se mnozí cvičitelé jógy přiklánějí a používají výkladu s významem zákazu. Nechci samozřejmě polemizovat s  mnohými autoritami jógy, překladateli či dlouholetými praktiky, neboť sám se rozhodně nepovažuji za člověka toho hodného či k tomu povolaného. A tak, když uvažuji nad významem slova jama, přikláním se k interpretaci sebeovládání či zdrženlivosti, a to nejen v myšlení,úmyslu, ale i jednání. Mám na to stejný názor jako např. na „Desatero Božích přikázání“. Jama je jakýsi seznam zásad, které bychom měli …

číst více

II. NIJAMA – kodex sebekázně

V překladu ze sanskrtu je nijama kázeň, disciplína, nebo i řád. Podobně jako u pojednání o jamě se častěji dříve užívalo překladu ve smyslu příkazů. Ale i zde se osobně přikláním k nenásilnému a svobodnému rozhodnutí každého být ukázněný a disciplinovaný, protože si to přeje, než aby plnil proti své vnitřní vůli nějaké příkazy.
Nijama je soubor doporučení směřujících k vlastní sebekázni. Týká se vztahu a odpovědnosti k sobě samému. Sami jsme schopni dosáhnout sebezměny za předpokladu, že se sami o …

číst více

III. ÁSANA – jógové pozice

Zaujímání tělesných pozic je třetím stupněm Pataňdžaliho osmistupňové aštanga jógy. Obecně jde o jógové pozice a dynamické fáze mezi nimi, jimiž udržujeme kromě jiného naše těla pružná, pevná a v neustálé kondici. V případě, že dynamickou i statickou fázi pozic provádíme správně (nenásilně, s vnitřním zklidněním, v souladu s uvolněným a tichým dechem atd.), počneme uvnitř sebe vnímat a obecně přijímat laskavé a velmi jemné vibrace. Dostáváme se přirozeně k vnitřnímu vnímání sebe sama.
O ásanách můžeme hovořit v případě, kdy danou polohu zaujímáme …

číst více

IV. PRÁNAJAMA – řízený dech a životní síla

Jsme nezpochybnitelnou a neoddělitelnou součástí veškerého života, jehož základní podstatou je energie vědomí, která prochází nesmírným množstvím energetických transformací, které působí na každý živý organismus, a ze kterých následně v konečné úrovni vznikají „produkty“ naší smyslové reality, našeho myšlení, pocitů, emocí, konání apod. Na to vše působí neomezený potenciál universálního vědomí, jež ovlivňuje naše přítomné životy, funkce našich orgánů, události ve světě i život v přírodě.
Pránajáma je sousloví, jež v sanskrtu znamená prána (dech, jemná životní energie) a ájama (ovládání, usměrňování, vědomé řízení). Obecně …

číst více

V. PRATJÁHARA – stažení smyslů

Pátým stupněm královské osmistupňové cesty jógy je pratjáhára, obyčejně a nejčastěji interpretovaná jako stažení smyslů čili odtažení pozornosti od smyslových vzruchů. Pataňdžali sám k tomu říká: „Odtažení pozornosti od smyslů nastává tehdy, když jsou odtaženy od jejich vlastních záležitostí a přizpůsobují se povaze mysli. Tím vzniká úplná poslušnost smyslů“.
Abychom byli vůbec schopni uskutečnit pratjáháru, neměli bychom zapomenout na dvě důležité skutečnosti. Tak nejdříve si pomocí jógy pozornosti uvědomme, čím se naše smysly zabývají. Dobrým pomocníkem a návodem by nám k …

číst více

VI. DHÁRANA – koncentrace

Poslední tři články Pataňdžaliho osmistupňové stezky jógy mají ryze duchovní charakter. Je to dhárana (koncentrace), dhjána (meditace) a samádhi (splynutí). Jsou postupným přechodem z vědomého tělesného do vědomého duchovního s oproštěním se od vlastní fyzické povahy bytí.
Ve stupni dhárana se učíme ovládat a řídit svojí koncentraci. Pojednává se zde o zaměření pozornosti mysli k určité věci (či v prvopočátku i k určité činnosti) či myšlence, aniž by se naše mysl kamkoli zatoulávala, či rozvíjela svůj obsah dalšími souvisejícími či nesouvisejícími …

číst více

VII. DHJÁNA – jógová meditace

Proč bychom měli meditovat? Zkrátka proto, že nás tento svět a náš každodenní život nedokáže naplnit. Není schopen nás naplnit trvalým mírem, božským mírem a harmonií. Jakýkoliv sebemenší dotek božského míru nás dokáže obohatit i na celý život, a čím více takových zážitků budeme získávat, tím větší duchovní síla v nás poroste. Duchovní síla, která nám dá pocit v pevném spojení s Bohem, poskytne nám pevnou půdu pod nohama.
V dnešní době máme přístup k mnohým informacím, které nám byly v …

číst více

VIII. SAMADHI – splynutí

Text připravuji……………………..

číst více