Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

Vědomí a nevědomí

Od pravědomí k nadvědomí

Pravědomí je dáno lidstvu geneticky od nepaměti. Je to základní schopnost každého jednat přirozeně a využívat základních schopností, jež intuitivně ovládalo nejen jejich těla, ale i jejich duši, vnímání a pocity, emoce (kterých bylo daleko méně než nyní), rozhodování a způsob života. Jak se postupně lidstvo přiklánělo k využívání rozumu a k materiální podstatě života, pomalu a nenápadně tyto své schopnosti ztratilo, zapomněli na ně. Stali se otroky tužeb (vásan) a začali žít v neustálém strachu a nedůvěry v sebe …

číst více

Védské pojetí vědomí a nevědomí

Védská moudrost staví vědomí i nevědomí na stejnou úroveň. Obé je nedílnou součástí toho, co je. Přitom nerozlišuje dobré či zlé, správné či nesprávné. Vnímá pouze vědomé a nevědomé. Védy praví, že veškeré utrpení v našich životech pochází právě z nevědomosti, neboť vědomá bytost nemže činit nic, co je v rozporu s harmonií řádu Vesmíru, neboť nepochází ze Zdroje.
Cestu k vědomému vnímání ukazuje ve svém verši I.89.8. Rgvéda, kde hovoří následující: „Ó kosmičtí bohové, kéž naše lidské uši slyší vše, …

číst více