Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

Pataňdžaliho stezka

IV. PRÁNAJAMA – řízený dech a životní síla

Jsme nezpochybnitelnou a neoddělitelnou součástí veškerého života, jehož základní podstatou je energie vědomí, která prochází nesmírným množstvím energetických transformací, které působí na každý živý organismus, a ze kterých následně v konečné úrovni vznikají „produkty“ naší smyslové reality, našeho myšlení, pocitů, emocí, konání apod. Na to vše působí neomezený potenciál universálního vědomí, jež ovlivňuje naše přítomné životy, funkce našich orgánů, události ve světě i život v přírodě.

Pránajáma je sousloví, jež v sanskrtu znamená prána (dech, jemná životní energie) a ájama (ovládání, usměrňování, vědomé řízení). Obecně je pránajáma technikou vědomě řízeného dechu a udržení celistvosti pránického těla – rovnováhy toku prány, jež v konečném důsledku zajišťuje stav harmonie a tím i pomáhá naplňovat cíl klasické jógy. Vědomí této vitální pra-energie se stává vědomím o prvotní existenci, vědomí prvopočátku buněčného života a fyzické formy projevu bytí. První psané zmínky o její existenci zasahají až do doby staroindických upanišad a véd, a jak je zde popsáno, skládá se ze tří složek, jež současně popisují jednotlivé fáze pránického cyklu. Je to vdech, nádech (púraka), zadržení, zastavení (kumbhaka) a výdech (rečaka).

Hlavním cílem pránajámy, vědomého dechu, je v systému Pataňdžaliho osmistupňové štanga jógy práce s prvotní pra-energií, pránou, práce s jemnohmotnými projevy naší bytosti ve smyslu jejich vědomého „zpřítomnění“ v naší mysli, v trvalém napojení na naše nejvyšší vědomí. Je prostředkem především k uvědomění si své vlastní existence jako duchovní bytosti, ke zklidnění naší mysli a její očištění od divokých a neukázněných myšlenek, uvědomění si rytmu života, který je v každém z nás. Jde o vnitřní prociťování dechu, vnitřní ukáznění pomocí dechu a smysluplné či efektivní využívání „energetického“ potenciálu. Pránajáma je rovněž neoddělitelnou součástí přípravy na meditaci a meditace samotné, bez níž je takřka nemožná. Používá se k pročištění energetické systému tvořeného 72.000 nádí, k harmonizaci čaker ovšem s podmínkou práce s myslí, k revitalizaci samotného toku prány a jejího harmonického „vyladění“. Nejedná se a priori o dechová cvičení, či „sofistikovanou“ metodu léčení (i když tyto příznivé důsledky s sebou přináší). Dechové techniky jsou zařazovány jako prvotní nácvik v rámci ásan, tělesných cvičení s koordinací dechu formou dírgha pránajámy, hlubokého, pomalého, vědomě řízeného dechu. Pránajáma by měla být VŽDY doprovázena pozicemi, aby docházelo k účelné a cílené stimulaci proudění prány, shromažďování, regulaci a usměrňování.

S jistou nadsázkou tedy můžeme říci, že při jejím správném, přirozeném a nenásilném provádění je jakousi formou duchovního cvičení, v jehož průběhu je naše tělo a především mysl přivedena k vnímání spirituality dechu a tím i „hmatatelného zpřítomění“ našeho bytí. Neboť dech sám o sobě na buněčné úrovni je nositelem života a jeho kvality. Jogíni tvrdí, že náš život je odměřen předem daným množstvím dechů. Proto také prodlužováním a zklidněním dechu ovlivňujeme délku našeho života. Je to přirozená a velmi účinná metoda proti stresu, vyrovnání tonusu ve svalech apod.

Prostřednictvím pránajámy získáváme schopnost vnímat vitalitu kosmické energie v nás samých i kolem nás. Dochází tak k vnitřní a tiché komunikaci s vesmírnou energií a otevírá se naše „vnitřní oko“, jímž jsme schopni i se zavřenýma očima vnímat svět nejen kolem nás, ale především ten náš vnitřní. Zcela se ztotožníme s naším stavem bytí TADY a TEĎ, se svými pocity, ponoříme se do svého nitra. Převážnou část prány získáváme právě prostřednictvím dechu a proto je důraz na praxi pránajámy důležitý i z fyziologického hlediska.

Pránajámu s úspěchem využíváme při zaujímání ásan, ve kterých vědomě vedeme pránu do míst v našem těle, kde ve kterých zajišťujeme správnou cirkulaci energie, či cítíme zdravotní problémy. Rovněž „vedeme“ tuto energii i v polohách samotných v předem zvoleném dechovém vzorci podle toho, jakého účinku potřebujeme v našem těle dosáhnout. Velmi důležitý je rytmus, rovnoměrnost a nenásilnost dechu.

Pránajáma je nositelem kosmické energie, nejvyššího vědomí, jež spojuje naše vnitřní Já s universálním vědomím a zvyšuje naše vibrace. Při dýchání se naučíme, že nebudeme vdechovat vzduch, ale kosmickou energii, radost, záři slunce, lásku a především harmonii. To vše využíváme ke svému ozdravění, pročištění těla i mysli. Tato energie námi prochází jako ohromný proud, jako mohutná řeka v oáze klidu a míru. S výdechem se pak zbavujeme veškerých nečistot, včetně nečistých myšlenek a skutků, které s sebou nosíme. S nádechem energetizujeme a naplňujeme srdce zářivým tokem světla, s výdechem očišťujeme a předáváme ze srdce vše, co je v nás dobré. Je dobré si být vědom toho, že z „nemoci pránického původu“ je možné se uzdravit pouze s použitím „pránických léků“.

Pránajámu můžeme na duchovní úrovni využít tak, že s nádechem energie (prána) pokorně přijímáme vše, co přichází, neboť sami nevíme co je pro nás dobré. Vše co přichází, odpovídá naší duchovní úrovni, ke které jsme dospěli a je pro náš další duchovní růst důležitý zdroj ponaučení a uvědomění si potřeby na sobě pracovat. S výdechem (apána) s odevzdaností předáváme vše dobré celému světu, každé živé bytosti i zpět universálnímu vědomí, Bohu.