Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

Život a védská jóga

Je jóga pro každého?

Když jsem se v roce 1983 začal zajímat o jógu a také jí praktikovat, cítil jsem podvědomě, že to je přesně to, co jsem dlouhá léta hledal. Řekl jsem si: „Tak tady jsem doma“. Jak mé nadšení z jógy narůstalo, byl jsem přesvědčen o tom, že vzhledem k její snadné přístupnosti se jí může v podstatě zabývat každý, a že o tak dobré a užitečné věci by měli vědět i ostatní, kteří s ní dosud ještě nepřišli do styku. Po mnohých pokusech informovat lidi o podstatě jógy a její užitečnosti, co jóga pro život přináší, jsem dospěl k názoru, že tudy cesta v propagaci užitečných věcí prostě nevede. A to platí obecně, v jakémkoli ohledu. Užitečná věc se buď propaguje sama a lidé jí přijmout tak jak je, nebo nenastal ještě ten pravý okamžik a podmínky k jejímu přijetí. Vše má svůj čas.

A tak jsem si položil otázku, zda je jóga opravdu pro každého, jak říkají její mistři a jak se o ní píše v mnoha knihách. Chtěl jsem znát odpověď na tuto zdánlivě jednoduchou otázku. Zaměřil jsem se na vlastní prožitky a zkušenosti s vědomím odpovědnosti, že nemohu předávat něco, co sám nevlastním. Tedy dostatek zkušeností s praxí jógy. Odpovědi se mi dostalo až po mnoha letech, kdy jsem více času věnoval meditaci a duchovnímu obsahu jógy. To mi pomohlo k tomu, že jsem začal více pronikat pod povrch (jaksi za oponu) a vnímat okrajově celostní odkaz systému jógy.

V prvé řadě jsem pochopil, že podstata jógy a samotná cvičení, tak jak je většina z nás zná ze seminářů či z pravidelných cvičení jógy v mnoha organizacích po celé republice, spočívá ve své podstatě na duchovních základech jako osobního poznání nejvyššího principu bytí, na procesu splynutí, procesu harmonizace. A že nejen Pataňdžaliho stezka jógy, či její významná součást hathajóga je „jen“ dílčím avšak nezbytným stupněm této cesty, kterou můžeme dospět k poznání sebe sama, poznání podstaty života a překonání duality k universální jednotě, a pomocí níž můžeme relativně snadno zahájit dlouhodobý proces osobního procitnutí. Jistě, že je nezbytné na tomto místě uvést fakt, že cesta jógy není jedinou duchovní cestou. Těch je velké množství a jejich správnost nespočívá a priori v „metodice“ postupu, ale v přístupu a vnitřního prožitku každého z nás. Jsme-li důslední a oddaní této cestě, můžeme dospět k cíli jakoukoli duchovní cestou, ovšem je-li založena na lásce.

Odpověď na otázku, zda je jóga pro každého, zní: ANO i NE. Co se týče přístupnosti a „rozpracovanosti“ postupu, je jóga naprosto komplexním a precizně zpracovaných systémem cvičení, duchovní cesty, životosprávy, péče o těla a zdraví, úpravy životního stylu apod. Vyvíjela se několik tisíc let s ohledem na zdravotní i duchovní aspekty života a předávala se zprvu ústně z mistra na žáka, posléze psanou formou. Kontinuita skutečných mistrů je zachována dodnes ve snaze jí zpřístupnit co největšímu počtu lidí na celém světě. Proto jí může opravdu bezpečně využívat každý, kdo se rozhodl na sobě pracovat a být aktivním tvůrcem vlastního života.

Na druhou stranu je ovšem jóga pouze pro toho, kdo se tomuto systému otevře, koho vnitřně osloví a kdo v jeho praxi bude důsledný a usilovný. Pak může očekávat dobré výsledky a netušené přínosy. V opačném případě není jóga vhodná pro ty, kdož se jí uzavřou, je jim tato životní filosofie naprosto cizí, nebo prostě nechtějí žít duchovním životem a upřednostňují materiální principy života či ryze náboženský přístup. Proto bez tvrdé a usilovné práce jógu nikdy nepoznáme. Jsme schopni ovšem poznat pouze to, co ve své mysli připustíme jako možnou realitu bez očekávání její podoby. Tedy svým rozhodnutím praktikovat jógu připouštíme, že „na tom něco je“, ale následně necháváme výsledky plynout s pokorou tak, jak přichází v „obrazech“, které jsou adekvátní našemu poznání, navzdory našemu optimistickému očekávání. Úskalím naší cesty je naše netrpělivost. Chceme všechno a hned!

Naše rozhodutí praktikovat jógu svědčí o tom, že jsme dospěli do určitého stadia vlastního vědomí a jsme připraveni jít dále. Je to však „jen“ příležitost, kterých ostatně v životě dostáváme nespočetně. Jen pouze na nás, jak je využijeme. I zde platí známé rčení, že míra úspěchu je úměrná míře využití příležitostí. Zcela shodné je to například i s naší vírou či náboženskou praxí apod. Všechny schopnosti jsou latentně přítmony v každém z nás, je pouze na naší praxi a tréninku, zda si je i prakticky osvojíme a rozvineme s viditelnými výsledky. Vězme, že v každém z nás je něco, co tu ještě nebylo a má to své opodstatněné důvody! Jóga nám může být nápomocna tyto důvody nalézat a poznat naší jedinečnost v celistvém obrazu bytí.

Chci všechny ujistit, že ať se kdo rozhodne jakkoli, je to pro něho v danou chvíli to nejlepší rozhodnutí a tedy je vše v naprostém pořádku. To však nevylučuje svobodnou vůli kohokoli z nás si zvolit vlastní cestu, zcela odlišnou od cesty někoho jiného. Pokud s tímto právem každého na volbu vlastního způsobu života souhlasíme, už bychom následně nemuseli mít potíže s tolerancí k lidem opačného názoru. Ti co praktikují jógu vůči těm, kterým to nic neříká, nebo to striktně odmítají a naopak. Pak se všichni zachovají naprosto korektně a správně. I toto je harmonie a láska.

Ještě na závěr slova PhDr.Milady Bartoňové, celoživotní propagátorky jógy u nás na adresu všech učitelů jógy: „Úkolem učitelů je osvětlit cestu druhým, neboť tma je veliká!“