Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

Vipassaná

Meditace vipassaná, meditace vhledu

Praví se, že Buddha o své meditační praxi hovoří jednoduše a výmluvně takto: „Když chodím, tak chodím. Když jím, tak jím.“ Mám za to, že tato slova přesně vystihují podstatu meditace vipassaná, jak se s ní v dnešní době seznamujeme. Dalo by se říci, že se více méně jedná o hluboké mentální cvičení, na které lze jednoduše navázat v meditační praxi, a jež lze provádět v podstatě kdekoli a kdykoli.

V prvé řadě sděluje, že není nezbytné podstupovat náročná meditační cvičení prostřednictvím „specializovaných“ meditačních postupů, předepsaných pozic, usilovné práce s myšlenkami, bezpodmínečná přítomnost učitele či realizovaného mistra, přísné askeze apod. (tím vším si Buddha osobně prošel, aby zjistil, jak dosáhnout osvícení). Zvláště zpočátku, pokud nemáme dostatek osobních zkušeností a praxe se ztišením naší mysli, ukázněným roztěkaných bláznivých myšlenek, vnitřního neklidu, snížením celkového napětí atd. V praxi totiž využíváme zcela běžné činnosti a jak pravil Buddha, třeba chůzi nebo jezení apod. K nácviku však nejčastěji využíváme dech (resp. nádech a výdech), se kterým běžně v jógové praxi pracujeme.