Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

Meditace dle E.Tomáše

Meditační cvičení 10

Hluboké analytické zkoumání je základním předpokladem duchovního úspěchu, který vyvrcholí v nirvisakalpasamádhi. Toto cvičení spočívá v tom, že si po provedení analýzy, že nejsme tělem ani myšlenkami, prostě řekneme: Jsem existencí-vědomím-blahem (sat-čit-ánanda), nepřipoutaný, samozářící a prost duality.Je to archaický, starodávný a snad i zastaralý způsob hledání a zkoumání Pravdy, který vyžaduje zvýšenou soustředěnost. Při tomto cvičení žák myslí dále: Já jsem svědkem, nejvnitřnějším Já. Předmětem jeho meditace je tedy neduální Já, jež je prosto touhy, pojmů atd., což je svatá pravda, protože jáství je opravdu prosto těchto pojmů.

Protože i při naprosto kladném výsledku a úplném, stoprocentním soustředění zde ještě zůstávají myšlenky jako „já jsem nepřipoután“ apod. Takové pojmy jsou však už velmi blízko zkušenosti Pravdy, a tudíž nijak zvlášť člověka neruší. Naopak, cvičící musí dát dobrý pozor, aby právě tento vysoký stav nezměnil omylem za skutečné poznání, jak se často mnohým aspirantům stává.

Ostatně stejně tak hluboký může být např. jiný, který uzce souvisí s pocitem osvobození: „jsem jediným bez čehokoli druhého, a jakožto átman nemám žádných částí a nejsem neživotné přirozenosti. Jsem absolutním životem všeho“. To je absolutní pojem nepřipoutanosti a může stejně dobře jako předešlý pojem vést k omylu, že byl realizován hlubší stav Pravdy, než skutečně byl. Přesto však jsou obě tyto zkušenosti velmi dobré, neboť (trvají-li po delší dobu) mohou se časem samočinně prohloubit směrem k nirvikalpa.

Tyto představy můžeme cvičit současně nebo jednotlivě, ve skutečnosti jde jen o jednu jedinou kvalitu. Důležité je cvičit je pevně, vytrvale a soustředěně. Při tomto cvičení nijak nezápasíme, zůstáváme pokud možno téměř bez úsilí a pouze jsme některou z uvedených charakteristik nebo celou kvalitou: existencí-vědomím-blahem (sat-čit-ánanda). Podtrhuji slůvko „téměř“, neboť určité úsilí je vždy nutné. Bez úsilí bychom se totiž z tohoto stavu rychle vrátili do obvyklého stavu nevědomosti.

V tomto cvičení není čeho se bát. Savikalpa není tak daleko od běžného života. Jsme-li jen trochu pozorní, můžeme všechny tři charakteristiky, bytí-vědomí-blaho, vysledovat v sobě kdykoli, jak se to také doporučuje. Při cvičení zaměřeném na tyto tři charakteristiky se soustředíme tak, že si prostě snažíme představit, že již jimi jsme nebo že ony jsou námi, což je totéž. Toto cvičení můžeme občas prokládat ideou: „já jsem svědkem, nejvnitřnějším Já“.

Jinak necháváme mysl běžet a nesnažíme se ji podmanit. Jejích drobných útoků, vzpomínek, nápadů, smyslových vjemů apod., si prostě nevšímáme, jako by pro nás neexistovaly. To je mnohem lepší než s nimi zápasit. Tím se v nás pomalu vytváří nová zkušenost: nejsem tímto tělem, jsem čirým, čistým, svobodným duchem, nekonečným v čase i v prostoru, svědkem všeho, nikoli však činitelem.

Následně přesuňte svojí pozornost do pozadí mysli a ztotožněte se s hlubokou vzpomínkou na ticho, které je podstatou tam žijící skutečnosti. Nepřemýšlíme o této skutečnosti, jenom v ní jsme, lépe řečeno: jsme Já. My sami jsme touto skutečností, jsme bytím, jež je věčné a nepohnuté – i když je živé. Je to věčné ticho. Toto ticho je stavem bez ega, bez představ, bez obrazů, bez idejí. Je průzračným světem, který jenom jest.