Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

Meditace dle E.Tomáše

Meditační cvičení 12

Naprosto se uvolníme, ponořme se náhle a hluboko, přehluboko do svých duchovních srdcí a uvědomme se tak jako čistá jsoucnost, čisté bytí v pozadí myšlenek. Za okamžik budeme moci pociťovat hřejivý pocit v srdci. Stále hlouběji se přitom noříme do čisté jsoucnosti duchovního srdce. Nyní vysledujeme myšlenku „já“ a upřeme na ní pozornost. Vlastně je to upření pozornosti na pozornost samotnou. Držíme jí vroucně, oddaně a jemně, s láskou a odevzdaností, až se začne rozplývat a projasňovat.

Když provedeme tuto introverzi dostatečně hluboko, tak shledáme, že je pravdou, co říkával Šrí Ramana Mahariši, totiž že mysl vlastně neexistuje. Je tomu tak proto, že pramenem mysli je myšlenka „já“. Když se toto ego rozplývá, mysl se rozptyluje s ním. Jsme čistým, čirým bytím, ryzím a průsvitným. Nejryzejším Já.

Otevřeme oči a pozorujme tiše a bez zájmu jména a tvary věcí. A nyní odmítněme jména a tvary věcí, ale uvědomme si jejich podstatu – existenci, vědomí, blaho. Je to podstata všeho existujícího, neboť věci jsou v pravdě tak ryzí a božské jako naše jáství. A my si uvědomujeme, že nejen subjekt pozorování, ale i objekt pozorování je v podstatě božský. Brahmanem tohoto neproměnného Já je absolutní existence. A nejdůležitější je to, že s poznáním neproměnlivosti a prázdnoty jáství poznáme také neproměnnost a prázdnotu vesmíru. Na co se podíváte, vše budete spatřovat jako božské. Uvědomte si však, že vaše nové poznání tuto novou zkušenost nevytváří. Ta už je zde i teď! Odstraňována je pouze nevědomost o tom.