Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

Každý chceme být šťastný, každý ve svém životě hledá klid a mír, podvědomě harmonii a také podvědomě cítí přítomnost disharmonie. Všechny naše pocity spojené s těmito stavy jsou přítomné v každém okamžiku a ve všech ohledech našeho života. Všechny se také do reality promítají s naší mysli, a proto je stav mysli a její čistota tolik zásadní pro naší meditační praxi. Meditace cíleně, i když mnohdy pro nás nevědomě (především z počátku) směřuje ke zdroji harmonie, do stavu naprosté přirozenosti. To vše je možné, porozumíme-li životní energii, kosmické energii vycházející ze Zdroje, a následně jí nejen zažijeme „na vlastní kůži“, ale posléze s ní i splyneme. To je samadhi.

Meditace je cestou k pravé přirozenosti a vyžaduje velmi dobré zvládnutí pránajamy, pratjáhary a dhárany. Je dobré si hned na počátku uvědomit, že i „méně bývá více“, a že rozhodně na této cestě nic nelze uspěchat. Účinnost meditace je v přímé úměře s naší schopnosti hlubokého vnoru do sebe samých, očištění naší mysli od neukázněných myšlenek a odstup od „sebe sama“, abychom následně mohli na vše nahlédnout ze svého nitra.

Meditace je stavem trvalého bdění našeho vědomí, nikoli našeho rozumu a mysli. Je to stav vědomí bez obsahu, kdy dochází k zásadnímu posunu reality a jejího vnímání na zcela odlišné úrovni bytí, existence bytosti jako takové v neomezeném „prostoru“ vibrací světla. S jistou nadsázkou by se dalo říci, že se jedná o přesně cílenou mentální a následně spirituální aktivitu našeho vědomí vnímající sebe sama ve vědomí neoddělenosti v bezčasém a bezprostorovém bytí. Naše vědomí je neustále bdělé a pozorné, přestože se naše tělo a smysly jeví jako nečinné a tomuto vnitřnímu procesu nezúčastněné.

V každodenní praxi je meditací trvalé vědomí sebe sama v nepřetržitém tvoření v přítomnosti, vnímání tohoto procesu celou svojí bytostí, každou buňkou, svými pocity a vjemy. Při meditaci nejen, že dochází ke stírání rozdílů mezi „uvnitř“ a „vně“, ale současně umožňuje naše vnímání při tomto úžasném procesu vyvolat epigenetické modifikace vedoucí  ke změnám genové aktivity. K tomu nám dopomohou naše zážitky v přítomnosti, za vědomé účasti našeho srdce, intuice, pokory a trpělivosti. Celé naše tělo se neustále v každém okamžiku mění na základě našeho vnímání a pocitů.

V jistém smyslu je meditace schopností vnímat přítomnost neomezeného pole vitální síly, procházejícího vším a s ním navázat plně vědomý interaktivní vztah. A tento stav může zažít každý, je-li ochoten jej připustit, akceptovat, vnímat a rozvíjet.

K tomu Buddha Gautama říká: „Když chodím, tak chodím. Když jím, tak jím“. To vypovídá za vše.