Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

V prvé řadě je nutné poznamenat, že cílem jógy není tělo a mysl ničit, zničit naše ego, jež jsou (ať se nám to líbí či nikoli) naší neoddělitelnou součástí, ale všechny tyto „nástroje“ ovládnout svým vědomím a tréninkem tak, aby tělo i mysl dosáhly dokonalé krásy, půvabu, síly a diamantové tvrdosti. Cílem je otevřít náš veškerý vnitřní potenciál k tomu, abychom jej užitečně využívali k dosažení základního cíle a tím je samadhi, splynutí, života bez utrpení.

Tradice nauky jógových pozic, nauky ásan, která sahá do dob před staroindických véd a jež byla předávána z Mistra na žáka výhradně jeho autentickým životním svědectvím, hovoří o nehybném setrvání bytí uprostřed pohybu přírody, Vesmíru, o vědomém odtažení mysli z neustálého toku myšlenek v nepřetržitém procesu vnitřního mimosmyslového tvoření. Je to klidné, avšak vědomé, spočinutí uprostřed neustálého zmatku neklidné aktivity naší mysli determinované dominancí našeho smyslového vnímání. Upanišady hovoří o jógových pozicích ve smyslu vědomého vnitřního pátrání neboli o úsilí o pravém poznání skutečnosti. Přitom kladou důraz na meditaci a soustředění.

V této souvislosti hovoří učení o tantrách, o pohybu vytvářeném nejjemnějšími vibracemi částic. Tento pohyb je ve veškerém stávání se všeho, je rovněž procesem uvědomování si tohoto stávání se. V každém okamžiku svého života jsme trvale v nějakých neustále se střídajících tělesných (psychických a duševních) pozicích či životních situacích, ať vědomých nebo nevědomých, které ve svém důsledku tvoří obraz našich životů, tvoří naší karmu, mimo prostor a čas. Věčný koloběh času a konání lze zastavit pouze vědomým zúžením času na věčný okamžik TEĎ a to právě za vydatné pomoci správně uchopené nauky o jógových pozicích. Současně je v této nauce vetkán hluboký spirituální obsah a význam.

Hathajóga, jako ta část celého systému klasické jógy, jež se kromě jiného naukou jógových pozic zabývá, je velmi detailně a precizně propracovanou metodikou, jak nejen jednotlivé pozice provádět a nenásilně v nich setrvat, ale zajišťuje také nastavení příznivých podmínek pro tuto praxi (bandhy, krije, pránajama, rovněž přípravná cvičení a jemné techniky apod.). Je velmi důležité mít na paměti, že zvládnutí jógových pozic, a zvláště pak setrvání v nich, je podstatným přínosem na cestě k sebeustutečnění a to navozením řádu uvnitř sebe sama, v každé buňce našeho těla, ale i v našem každodenním životě. Do nezanedbatelné míry také důsledná praxe hathajógy navozuje přijatelnou a v mnoha směrech nezbytnou potřebu adepta jógy přijmout „zdravou“ askezi jako nástroj transformace mysli vedoucí ke ztišení a sebekontrole, k tolik potřebné vědomé pozornosti, oddělení skutečného od neskutečného.