Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

Vědomí a nevědomí

Od pravědomí k nadvědomí

Pravědomí je dáno lidstvu geneticky od nepaměti. Je to základní schopnost každého jednat přirozeně a využívat základních schopností, jež intuitivně ovládalo nejen jejich těla, ale i jejich duši, vnímání a pocity, emoce (kterých bylo daleko méně než nyní), rozhodování a způsob života. Jak se postupně lidstvo přiklánělo k využívání rozumu a k materiální podstatě života, pomalu a nenápadně tyto své schopnosti ztratilo, zapomněli na ně. Stali se otroky tužeb (vásan) a začali žít v neustálém strachu a nedůvěry v sebe sama, ve své schopnosti.

Naproti tomu nadvědomí je nesmírnou a neomezenou životní silou přesahující naše tělesné potřeby a smyslové vnímání reality. O této životní síle hovoří všechny védské duchovní spisy. Ve skutečnosti jde o sílu Zdroje vysílající paprsky světla ve formě „hadí síly“ – „kundalini“, kterou jogíni velmi dobře znají. Tato síla dříme v každém z nás a pro její nezměrnou sílu pokročilí svatí muži, mistři, praktikovali mnohá tělesná, dechová i duchovní cvičení, aby jí ovládli a dosáhli mimořádných schopností. Tyto schopnosti pak například v lékařské praxi staré Indie využívali nejen k vyléčení nemocí chorého (respektive k odstranění příčin disharmonií), ale především k zachování a posílení zdraví zdravého.