Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

Pataňdžaliho stezka

I. JAMA – pravidla jednání a úmyslu

Jama v sanskrtu znamená sebeovládání, zdrženlivost. Velmi často se mnozí cvičitelé jógy přiklánějí a používají výkladu s významem zákazu. Nechci samozřejmě polemizovat s  mnohými autoritami jógy, překladateli či dlouholetými praktiky, neboť sám se rozhodně nepovažuji za člověka toho hodného či k tomu povolaného. A tak, když uvažuji nad významem slova jama, přikláním se k interpretaci sebeovládání či zdrženlivosti, a to nejen v myšlení,úmyslu, ale i jednání. Mám na to stejný názor jako např. na „Desatero Božích přikázání“. Jama je jakýsi seznam zásad, které bychom měli dodržovat a to z důvodu našeho rozhodnutí na sobě pracovat a dosáhnout určitého duchovního cíle, duchovní seberealizace. Pokud nám někdo řekne, že něco nesmíme nebo nám něco zakáže, naše ego se okamžitě vzepře a začne dělat problémy. Bude vymýšlet tisíce důvodů, proč něco nejde, anebo si bude vytvářet alibi pro své konání. Známe všichni dobře větu: „Však zase nejsem tak špatný, jiní jsou mnohem horší a navíc že jsem se dopustil v podstatě jen zanedbatelného přestupku“. A přesvědčujeme sami sebe, že takové „drobné“ přestupky se vlastně ani nepočítají.

Takže jinými slovy, i když jama je soubor tisíciletími ověřených doporučených zásad, mají nám sloužit jako návod na naší cestě, chceme-li dosáhnout jisté duchovní úrovně a aby náš život měl vůbec nějaký nepomíjivý smysl v souladu s naší dharmou. Z toho plyne, že je to velmi silný apel na naši pevnou vůli, abychom se přiměli zapojením naší mysli k dobrovolnému sebeovládání, sebekázni, „sebezapření“. K tomu, aby naše snaha měla úspěch, mělo by to být naše vnitřní, svobodné rozhodnutí, bez jakéhokoli nátlaku. My jsme ti, kteří mají ovládat naší mysl, nikoliv naopak.

POZOR! Chceme-li být v dodržování zásad jamy opravdu úspěšní, nepřipouštějme v sobě žádné sebemenší kompromisy. Je to cesta pokušení ega, k omlouvání drobných porušení a činíme tak sami k sobě ve jménu zjednodušit si svůj život, z pohodlnosti či alibismu. Žádná prospěšná cesta v životě nevede plněním snadných a rychlých úkolů. Rozhodnete-li se k plnění zásad jamy, tak spíše počítejte s celoživotním nikdy nekončícím úkolem, neboť vždy je co zlepšovat. Nejtěžší práci, kterou můžeme v životě vykonat, je práce na sobě samém.

V okamžiku dodržování jamy bude postupně naše úsilí odměněno získáním větší pevné vůle, která nám dobře poslouží i v jiných oblastech našeho života. Budeme usilovnější, úspěšnější a současně mnohem citlivější na rozpoznání dobrého a zlého, či zda důsledně dodržujeme zásady jamy. Tak poznáme, že jsme na správné cestě.

Je to velmi dobrý počin práce na sobě samém. Rozhodněte se s plným odhodláním, domluvte se se svým partnerem či známým a dodržujte tyto zásady společně. Čím více vás bude, tím budete úspěšnější. Máte možnost se vzájemně podporovat a odolávat zrazování či posměškům jiných lidí. Vzájemně se podpoříte a bude mít z vašeho úsilí prospěch celá vaše rodina, vaši přátelé, všichni, kdož se s vámi stýkají. Rovněž vám to umožní sdílet společně vyskytnuvší se problémy či radosti z dílčích úspěchů. Navíc, aniž o to budete usilovat, budete svým příkladem „infikovat“ v kladném slova smyslu ostatní ve vašem okolí a budou začínat ctít stejné zásady jako vy, aniž by měli jakékoliv ponětí o jakési jamě. To je v praxi princip jógy, jak ho cítím já sám. Být svým růstem prospěšný svému okolí.

Je to dobré rozhodnutí něco ve svém životě udělat. Má zásada zní: „Je lépe udělat něco, než nic“. Tím mám také na mysli to, že bychom měli začít dělat něco pro současný svět a jeho transformaci. A to se stane pouze transformací přes každého z nás, prostřednictvím našeho myšlení a skutků.

Každý z nás zcela jistě ví, že lidé ztrácí úctu jeden k druhému, k životu, pomalu se z našich životů vytrácí pojmy jako etika či morálka. Jama ve svém důsledku apeluje na naši morálku v každodenním životě. A je zcela lhostejné, zda se vám to dnes daří, tak jak jste si to sami předsevzali. Důležitá je cesta a nikoliv cíl, či rychlost dosahování dílčích úspěchů. Na cestě jsme přeci celý život.