Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

Potenciál samoléčení

Samoléčení kundikou

Kundiky jsou nádoby vyrobené z hlíny, keramiky či bronzu a byly určeny nejen k rituálním obřadům, ale především v buddhistickém a hinduistickém světě (Indii, Thajsku, Indonésii, Číně, Japonsku, Koreji i Tibetu) k samoléčení mnichů a jogínů, a současně měly pomáhat v jejich duchovní praxi. Ti tuto nádobu nosili vždy při sobě spolu s žebrací miskou ve zvláštním pouzdru. Byla tedy považována za jejich nezbytnou výbavu.

Ve starých textech se píše, že voda používaná v kundice musí být „nedotčená“ a musí být zcela čerstvá, pramenitá a čistá, „nekontaminovaná“. Z mnohých historických obrázků je patrné, že kundika byla používána od pradávna (před několika tisíci lety). Má dva otvory, z nichž ten užší sloužil jako ústí pro výtok vody. Kundiky byly rozšířeny po celé Indii (a pochopitelně nejen zde) od nepaměti a existují bohaté archeologické nálezy (především v okolí bývalých či současných klášterů, ášramů) dokonce i z dob předbuddhistických. Její používání nebylo á priori cíleno pouze na zdraví tělesné jako takové, ale tak jak je to v celém systému tradiční védské jógy, primárně a celostně na udržení či obnovení celkové harmonie (SAT – ČIT – ÁNANDA, neboli tělo – mysl, vědomí – duch). Té harmonie, která je nositelem trvalého napojení na vyšší JÁ, na ZDROJ, umožňující dosažení splynutí – samaddhi.

Z informací, které dnes víme, a z nápadných tvarů je patrné, že tyto nádoby sloužili jako každodenní nezbytná pomůcka duchovní a běžné denní praxe. Nádoba byla naplněna vodou a po té do ní její nositel mohl dle okolností vdechnout svůj dech, případně vložil rostlinu, možná i nerost, a následně prolít „násobným“ množstvím vody. Tím došlo v podstatě k homeopatickému ředění vložené informace v objemu daném kundikou (zpravidla cca 1 – 2 litry, což v homeopatické praxi dnes znamená ředění v potenci 40 – 60C). Často na zachovaných vyobrazeních bývá u horní nálevky kundiky zobrazena vrba, což je tradiční symbol léčby tehdejší doby.

O smyslu praktického použití kundiky hovoří i „Kundika upanišada“:

Óm! Ať mé údy a řeč a prána, oči, uši, vitalita

A všechny mé smysly, ať se rozvíjejí do síly

Veškerá existence je brahman upanišad

Ať nikdy nepopřu brahman – a brahman mě!

Ať není žádné popření

Ať alespoň není popření, pocházející ode mě

Ať je ve mně moudrost projevená v upanišadách

Ve mně, oddanému átmanu, ať ve mně přebývá

Óm! Ať je klid ve mně!

Ať je klid v mém okolí!

Ať je klid v silách na mě působících!

Jak přesně a zcela identicky (a ne náhodou) je v uvedené upanišadě vyjádřen princip současné nové homeopatické disciplíny autopatie, v souladu s védskými principy jógy! A podobně jako například lze místo tradiční očistné techniky (viz.hathajógové krije) basti použít pro nás dostupný a efektivnější klystýr, tak s mnohem většími možnostmi využití a s mnohem vyšší účinností lze použít autopatii jako samoléčebnou komukoli přístupnou metodu, metodu procesu celostní harmonizace. Je to způsob, jak lze doplnit naší praxi védské jógy tradičními způsoby a především s dodržením původní filozofie. Autopatie v současné době využívá převážně vlastní slinu, dech a pránu pro přípravu homeopatického preparátu. Na rozdíl od původní tradice, kdy se využíval zřejmě asi pouze dech a ještě pouze v jednotném univerzálním ředění (potenci) odpovídajícímu objemu kundiky.

V klasické védské józe usilujeme o dosažení harmonie. Ne vždy k tomu máme ty nejlepší podmínky a ne vždy se to zcela daří. Jediným principem, který nám může poskytnout záruku správné cesty dosažení harmonie a tedy i rezonanci s vibracemi vesmíru, v józe říkáme dosažení samaddhi, je celostní změna a setrvání v ní. Tedy jak na úrovni těla, tak i mysli a vědomí. Je proto dobré využívat zkušeností starých mistrů i žáků jógy. Pátráním po stopách jejich praxe mnohdy přicházíme k poznání, že jogínovi velmi často pomáhaly i mnohé jiné celostní pomůcky a techniky, které v dnešní době nejsou obecně známy anebo jim není věnována žádoucí pozornost, či nejsou prezentovány v souvislostech s každodenní praxí klasické jógy (a to včetně prapůvodních tisíciletých poznatků mistrů ověřených současným výzkumem kvantové fyziky úzce související s lidskou myslí a jejím nezměrným potenciálem atd.).

Jedním z takových příkladů je právě autopatie jako účinný doplněk klasických jógových očistných či harmonizačních technik, které byly v dávné minulosti (dnes propadlé v zapomnění) pomocí kundiky používány od nepaměti v Indii a dalších buddhistických zemích, dnes bychom řekli „homeopatickým způsobem“. Ve své podstatě homeopatie, resp. autopatie není nic nového, neboť vychází ze stejných filozofických tradic jako buddhismus, jóga, východní medicína. Proto také používání kundiky bylo pro jogíny každodenní samozřejmostí a zcela logicky se proto nabízí otázka, proč zkušenosti starých védských mistrů nevyužívat i v dnešní době v daleko účinnější a sofistikovanější formě.

V Samádhipádě, I.části Pataňdžaliho Jógasútry, se kromě jiného praví, že na cestě jógy poznání sebe sama musíme překonávat 9 překážek, které nás od naší bdělé pozornosti odvracejí. Jsou to: nemoc, únava, nejistota, roztržitost, lenost, tužby, strach, netrpělivost a nestálost. To velmi často doprovází zármutek, deprese, chvění a dýchavičnost. A abychom se mohli plně na cestu jógy zaměřit, je nezbytné se harmonickým způsobem „vypořádat“ s výše uvedenými překážkami. Klasická védská jóga nám velmi dobře poslouží na všech úrovních, nejen těla, ale především mysli a vědomí, a autopatie je nanejvýše vhodným pomocníkem významně umocnit efekt oproštění se od těchto překážek, aniž bychom se od védských principů jakkoli odklonili. A mnohdy to může být také účinnější řešení, než se ortodoxně držet pouze standardních jógových technik a postupů.

Autopatie je cesta ke zdraví, metoda celkového pozitivního ovlivňování lidského organismu a psychiky člověka, vyrůstající na základech klasické homeopatie. Je to nová metoda, jejíž principy však již byly v historii využívány. Jedná se o použití homeopatickým způsobem upravené vlastní specifické  informace, pocházející ze sliny, dechu nebo prány předmětné osoby. Tato informace pak povýšena ředěním vodou do jemnohmotného stavu,  stimuluje a oživuje na principu rezonance jemné kreativní energie, nazývané v homeopatii vitální síla, v čínské tradiční medicíně čchi a v indické tradici prána.

Autopatie vychází z pochopení, že  disharmonie v těle i v mysli, ať jsou nazývány jakkoliv, mj. jako nemoci, jsou projevem poruchy v proudění jemných energií, tedy projevem disharmonie. Tyto energie utvářejí a oživují organizmus, obnovují vnitřní řád a spojují nás s Univerzem, s jemnohmotným zdrojem, odkud tvůrčí informace přichází. Autopatie se zabývá obnovením narušeného proudu jemných energií, vitální síly, prány; na principu jemnohmotné rezonance obnovuje spojení a naši schopnost jemnou informaci  správně přijímat – tím může navracet harmonii, zdraví, a to i na tělesné úrovni. Míra, do jaké se to daří, závisí vždy na vnitřním, karmickém stavu organizmu a jeho jemnohmotných složek.

Při používání autopatie však z vlastních zkušeností doporučuji praktikovat klasickou védskou jógu cíleně a vědomě. Je to důležité především z hlediska celostního působení na snižování projevů a příčin disharmonie v jakémkoli ohledu, a tím snižování tenze, jak na úrovni tělesné, ale především mentální. Takto dosáhneme násobného účinku na snižování chronické rezistence jakéhokoli druhu, která je po dlouhá léta „zakořeněná“ v každém z nás a brání tak procesu harmonizace. Takto pojatá transformace umožní následnou změnu návyků mysli a těla, našeho podvědomí, a vytvoří zcela novou strukturu neuronové sítě. Neboť  není zdaleka tak podstatné to, co nás v životě potká (včetně všech disharmonických stavů, nemoci nevyjímaje – te je vždy nevyhnutelně důsledek minulosti!), ale to jak na danou situaci právě TEĎ reagujeme, jaké právě TEĎ vnímáme pocity a jaké úmysly naše mysl právě TEĎ generuje. A z vědomé či nevědomé pozornosti mysli podle toho následně sami tvoříme důsledky našich činů a právě v budoucnosti probíhajících jevů a situací, projevujících se na všech úrovních. Je v tomto ohledu nezbytné obrátit svojí pozornost na přítomnost, neboť jedině v přítomnosti se tvoří nové karmické souvislosti, synchronicita, obrazy našich životů.