Védská jóga

Subham astu sarvadžagatam - Šťastny ať jsou všechny bytosti

Vásany - připoutanost

Vásany, jejich podstata a zdroj

O vásanách hovoří védské texty jako o dominantní překážce v praxi jógy. A nejen v praxi jógy, ale především v našem každodenním životě. Ovlivňují jak žijeme, naše paradigma, vztahy k ostatním, naše rozhodování, očekávání. Jsou úzce spjaté s našimi myšlenkami a tužbami, a ve svém důsledku nejsou překážkou samotné myšlenky, ale naše ochota jejímu obsahu věřit a nechat se jimi doslova pohltit.

Co to tedy jsou vásany? Z letmého pohledu se zdá, že jsou neustále přítomné, ale přesto přesně nevíme co jsou. Víme, že to je, ale je to neuchopitelné! Vásany představují připoutanost, tendence i sklony naší mysli. Tyto tendence jsou uloženy velmi hluboko ve formě návyků těla i mysli, očekávání, dominance minulosti a budoucnosti před přítomností, ambice, představy, úsudky, které se neustále v zaběhnutých vzorcích opakují. A čím je četnost opakování vyšší a hlubší, tím více jsme k nim připoutání a je velmi obtížné se z jejich vlivu vymanit. Naše ego není nic jiného než spletitá mozaika našich vásan. Zmizí vásany, zmizí ego.

Avšak je třeba mít na uvědomí, že míra připoutanosti v nejobecnějším slova smyslu a síla těchto tendencí je přímo úměrná naší ochotě (ať vědomé či nevědomé) se s nimi ztotožňovat a to opakovaně. Nositeli všech forem projevu vásan jsou naše myšlenky. A pokud myšlenkám věříme a věnujeme jim pozornosti, dáváme jim stále větší a větší váhu, čímž mají v našich životech stále větší vliv. Myšlenka bez víry v ní postupně ztrácí svojí moc. Proto spíše než myšlenka samotná je hybnou silou zvyšování připoutanosti naše víra v obsah myšlenky. A víra není zkušenost a ani není přítomnost. Tato víra je založena na fikci myšlenky, kterou postupně generuje naše mysl.

Takže když se zabýváme myšlenkami, tak s nimi vytváříme vztah a většinou nevědomky se k nim připoutáváme. S narůstající mírou připoutanosti roste naše přesvědčení, že myšlenka je realita a myšlenka jsme my. Stávají se z nás rukojmí, kteří se svobodně vzdali svého přímého vlivu na svůj život, jež se zbavují své vnitřní moci a vzdalují se od své skutečné podstaty Já. Myšlenka má jepičí život jen po dobu, kdy jí věnujeme pozornost. Proto často máme pocit, že jsou myšlenky skutečné.

Projekce či manifestace myšlenek vstupuje do našeho osobního pole a ubírá na potenciálu životní, vitální síly – prány. Je to v důsledku toho, že pokud jsme propojeni s vásanami, pak se všechna energie, kterou má k dispozici, zaměřuje na uspokojení stovek a tisíců projekcí mysli. Často potom cítíme strach, nejistotu, neuznání, ne-moc či nemoc, apod.